Hloupost mnou zmítá.

9. září 2012 v 21:09 | Bezejmenné Esko |  Veškeré smysluplno
Vždycky jsem byla chytrá holčička, né úplně šikovná, protože ve vybice mně pokaždé vybili první a do družstva vybírali naopak jako poslední, ale chytrá holčička jsem byla, v první třídě téměř geniální. Věděla jsem že jedna plus jedna jsou dva, čímž jsem si jistě šplhla a číst jsem se naučila asi za dva měsíce školy, byla jsem šprt a ráda jsem si povídala s učitelkama, i s dyzleksií jsem dokázala mít samé jedničky, co víc si přát.
Když na tohle vzpomínám s udivením se ptám: Kam se to ztratilo? Sakra!
Od poloviny šestnáctého roku sice nejsem abstinent a jak známo alkohol mozkovým buňkám škodí, ale ne že by takle. Kde je má geniálnost, kde jsou pozůstatky mé geniálnosti?
A co hůř, čim víc o své hlouposti přemýšlíte, tím víc si tak připadáte. Je to jednoduché jako každý mindrák, který dřív nebo později vzrostě v paranoiu. Když se soustředíte na jakýkoliv nedostatek, ten nedostatek prostě vidíte, s každým se porovnáváte a příjde vám to den od dne horší. A to je přesně můj případ!
Zjistila jsem že nejen že je dost věcí o kterých vím že nevím, ale ještě víc je těch o kterých vůbec netušíte že existují a že byste je teoreticky mohli ovládat.
Například programování, jako teoreticky tuším že existují jakési css a htlm a jiné počítačové jazyky a vůbec vim z hollywoodských filmů jak tam ti hrdinové něco důležitě a uhrančeně píší do těch příkazových oken, ale samotnou mě nikdy nenapadlo že bych to mohla umět taky, nejsem přeci hollywoodský hrdina, o skákání po střeše se taky nepokouším, přeci. A pak se setkám s lidmi co nemluví o ničem jiným a ještě mi o tom vypráví, jako bych věděla a nebo aspoň mohla vědět o čem vlastně. Normálně zvládám chvíli docela obstojně předstírat že něčemu rozumim a občas ještě přispět bystrou odpovědí, jenže tohle už se vážně nedalo.
Povídání s Romantikem, dopadlo ještě hůř... "To je zdlouhavější než Danteho Božská Komedie..." A moje malé, bídné mozkové závitky se rozjely na plné obrátky. Danteho Božská komedie, nejenže jsem to nečetla, protože mě až na výjimky literatura do 20. století nezajímá a už vůbec ne ta skoro středověká. A za tím si stojím, ale tentokrát jsem ani nevěděla kdo to napsal (že by Danthe?), no kdyby to nebylo takto pojmenované tak bych to nevěděla a skoro nic o tom, né že by mě to nějak zajímalo, ale na vybavování si nezajímavých hloupostí jsem byla vždycky dobrá. Kam se to podělo?
A copak mě ještě děsí, kolik technický, hudebních a jiných znalostí, dovedností je potřeba na jednu prostou věc, hra na kytaru. Vždyť to v sobě skýtá celou moudrost světa,sakra!
Stejné je to i s názvami všech filmů, knížek, herců, spisovatelů a jiných detailů o kterých bych chtěla někomu vyprávět. Vždy, když o nich chci někomu říct, najednou se vypaří z hlavy a já zjistím to šílené zjištění. Já nevím vlastně vůbec nic!
Přišla jsem k tomu samému a slavnému Sokratovu výroku. Hádejte jakému. Nevím jestli to že to vím, nějak zlehčuje že nevím, myslím že spíš ne.
A jak bych definovala tento článek? Jako labutí píseň mého nebožátka mozku.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 M. M. | Web | 9. září 2012 v 21:18 | Reagovat

Jsme na tom uplně stejně. Kde jsou ty časy kdy jsem byla premiantem v matematice? Teď sahám po kalkulačce při sčítání nebo malé násobilce :D Nakonec, ty jsi o tom alespoň dokázala napsat hezkej článek a to tě šlechtí ;)

2 Abeille Abeille | Web | 9. září 2012 v 21:20 | Reagovat

prosim ťa netrep, určite niečo vieš a blbá niesi! :)
a inak som na tom ja rovnako ako prvý koment, niekedy jednotkárka z matiky, a pootm...sa mi proste nechcelo učiť a teraz som uplne dutá :DD

3 Lady M.S. Lady M.S. | Web | 9. září 2012 v 21:55 | Reagovat

Komentáře přede mnou to vystihují. Blbneme všichni. Prd, spíš lenivíme. S češtinou jsem nikdy neměla problémy, čárky jsem bez mrknutí oka házela na správná místa, o pravopise nemluvě... Cha! Dneska se kolikrát, než něco napíšu, musím ujistit, jestli se to slovo vážně tak píše. Ve školce našim říkali: Dejte ji do školy pro nadané! Na druhou stranu - jsem ráda, že to neudělali.
Není to dobrý zjištění, ale ty aspoň víš, že nevíš - jsi o hodně napřed než ostatní a to je super krok :)

4 Kvakva Kvakva | Web | 9. září 2012 v 22:28 | Reagovat

tiež som bola to dievčatko čo urobilo pre učitelku všetko, v kuse sa s nou rozpravala a presedela cele prestavky u nej v kabinete...len tak ...potom odišla a mna to ranilo a nadšenie bolo fuč....neučím sa a ani ma to neláka..no možno mi svedomie hovorí "uč sa" a ja sa naozaj chcem učiť..ale ...nejde to

5 Roibene Roibene | Web | 10. září 2012 v 16:10 | Reagovat

Vždycky na začátku roku mi dochází jak pomalu tupím... toupnu...? (= stávám se blbější) profesoři stojí před lavicí a ptají se na věci z loňska - a sakra, nedokážu si vzpomenout, vůbec... -.-'
No asi přes prázky moc kořaluju..... a jinak... hm, Dante jó? ^^

6 Bezejmenné Esko Bezejmenné Esko | Web | 10. září 2012 v 17:19 | Reagovat

[5]: Dante je všude.^^

7 Roibene Roibene | Web | 10. září 2012 v 17:24 | Reagovat

[6]: Ano, například poprsí mé spolužačky bylo pojmenováno Dante a Dante... :-D

8 Bezejmenné Esko Bezejmenné Esko | Web | 10. září 2012 v 17:28 | Reagovat

To nechceš. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama