Výčitky svědomí

22. srpna 2012 v 16:35 | Bezejmenné Esko |  anoing music in my head
Výčitky svědomí, ano to je hrozná věc, cítíte se dokonce hůře než, když někdo oře s vámi a vy máte tendence svého tyrana stále omlouvat. Nikdy jsem netušila že opačný pocit bude ještě horší.
Výčitky svědomí obvykle nastávají, když se za něco stydím takovým způsobem ,že nemůžu nic říci a nikomu to nemůžu vysvětlit, nijak svou vinu nemůžu obhájit, nejhorší věc je že ani před sebou.
Nevim jestli to znáte, takový ten pocit že nad někým máte navrh a to ikdyž je inteligentnější, hezčí a schopnější, ale máte nad ním navrch sebevědomím a nebo pro vás má takovou slabost že je naprosto neškodný.Takové věci se moc často nestávají, přece jenom nejsem tak sebevědomý tvor a tak neomezenou slabostí ke mě také moc jedinců nezahoří. Víte sice že na takového člověka můžete být hodný, ale také nemusíte a vaše ego má chuť se rozpínat a parazitovat na jeho. Po chvíli vás napadne že přece nebudete hodný, když spousta lidí takle využívá vás a to bez rozmyslu a navíc vás svou hloupostí, naivností a zranitelností začne pěkně štvát.
Když se chová takle, může se něčemu divit?
A tím to obvykle začíná... Nikdy by vás ani nenapadlo jak jednoduché je ubližovat lidem, když vás k tomu přímo vybízí a nebrání se. Nenapadlo by vás že když se takový ten sadistický amok spojí s démonem alkoholem, přejdete nevědomky i ty nejšílenější hranice za které by vás vážně nenapadlo že ještě dnes zajdete. Neuvědomujete si že váš plán se vám bortí jako domeček z karet a ubližujete vlastně víc sobě než jemu.
Ne... do té doby je to celkem k smíchu, vlastně vás ty překročené hranice i vzrušují připadáte si zlý, bezcitný, jako úplně nový tvor.
Až později vám dojde co jste udělali a to už je pozdě, můžete zahltit toho člověka omluvami a vysvětleními, ale už to nikdy nebude jako předtím, dojde vám že jste sami blbí a nejvíc jste zranili své zásady a to čemu říkáte "já".

No nic, asi to nedokážu říct jinak než v té třetí osobě, zajímalo by mě jestli někdy najdu ve své hlavě aspoň špetku inteligence a spojím si jí se zkušeností a poučím se. Ale... asi bych od sebe
chtěla moc.

A nakonec, naprosto se nehodící fotka, nevadí.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Aný Aný | E-mail | Web | 22. srpna 2012 v 16:47 | Reagovat

Nehodiaca sa, ale nádherná! ;)

2 Giornale Giornale | Web | 22. srpna 2012 v 17:16 | Reagovat

Stane se. Řekla bych, že hlavní je, že sis to uvědomila, protože většině lidí nedojde co udělali špatně a proč je na ně dotyčná osoba naštvaná...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama