Tohle...jsou 3 věty které mi za žádných okolností neříkejte, ve vlastním zájmu.
A nevadí ti to...?
Nejvtipnější je když se mě někdo zeptá v takovym případě, kdy už se stejně nedá nic změnit. Nebo když je absolutně jasný, že mi to vadit bude, to už je na hranici s provokací se na tohle ptát. A taky vám v 90% případů neřeknu že mi něco vadí... nevim proč už jsem prostě taková. Jo vadí mi to! Ale když na mě budete soucitně koulet oči a pak mi ještě řeknete že mám teda smůlu, tak mi teda rozhodně nepomůžete.
Jakou nosíš velikost podprsenky?
Ze všech vzhledových narážek, mi asi vadí nejvíc právě tahle. Zabíjet za tyhle a podobný otázky. Ještě když to řekne nějakej kluk dá se to s přivřenýma očima brát jako nějakej druh zájmu, ale od holky? Když na mě nějaká, nejlíp úplně plochá, tak půl hodiny čumí a pak mi mimo to řekne ještě něco v tom smyslu že by s tímhle nemohla vůbec žít. Jó jsou to čtyrky... ale pořád jenom prsa. A ty má přece každá.
To bych od tebe, ale vůbec nečekal...
Tvůj problém. Jako jsem taková jaká jsem a nemůžu za to že máš o mně nějaký nepřesný a naivní představy. Co ode mě ještě nečekáte...že kouřim, piju, že jsem byla támhle, že poslouchám tohle, znám tohle?? Pořád očekávám co mi zase kdo vyčte a co koho překvapí, jo asi se na sebe neumim kouknout očima druhých, protože já si přijdu úplně přiměřená.
A na závěr... Nebuď tak upřímná! To bych možná, ale měla i dodržovat, ne?
Irwain Nornossa | 
Taky si myslim že kdyby řikali všichni všechno tak jak je, bylo by to mnohem jednodušší. Bohužel...
Právě upřímnost je to, co je dneska hrozně potřeba. Mám jí na tobě ráda, neměnila bych to. ;)