Až vystuduju matfyz, stanu se matfyzem.

20. prosince 2011 v 22:37 | Bezejmené Esko |  anoing music in my head
Ach jo dnes asi žádný převratný myšlenky.
Znáte ty stavy kdy probíráte ty starý zprávy ať už na mobilu nebo facebooku a řikáte si chci to zpátky! A moc dobře víte že zpátky už to nikdy nebude..., aspoň ne tak jak byste chtěli. No možná ne, to jenom já jsem takovej zamyšlená a vždy mimo realitu, zahloubaná do minulosti a to jsem si slibovala že už nikdy nebudu na nic vzpomínat a řikat si klasický Co by, Kdyby. Řekněte tak dva měsíce přece nejsou tak hrozný aby se to nedalo vrátit. Ale možná by to tak mělo zůstat, přece jenom život jde dál.Jít dál, to je to co bych občas potřebovala.
Ach jo tenhle článek už píšu asi čtyři dny, takže to neni ale absolutně aktuální. Ale myšlenka je to hezká.
No asi bych si měla vzpomenou aspoň na pár předchozích dní a něco sem z nich napsat...


"Ty ten článek prostě napíšeš!", přikázala jsem si dneska.
Jak že se mám? Mimochodem tuhle otázku úplně nesnášim, nejradši bych vždycky řekla všechno to co se mi tu chvíli honí hlavou a co prožívám, ale život je na to moc krátkej a nikoho to nezajímá. No můžu si vždycky vybrat z odpovědí dobře,super,blbě, nebo nic moc.... A to se někdy moc nedá. Navíc nemám ráda žádný slušnostní žvatlání o ničem. Ale stop.
Teď se mám docela dobře, teda měla jsem se. Moje tělo zažívalo takovou manickou fázi. Domů jsem se chodila jenom najíst a vyspat a pořád jsem byla venku, nebo něco dělala.
V Sobotu jsem byla nejdřív chvíli venku s I., samozřejmě že měla zase neplánované zpoždění a to jsem se dozvěděla až na místě srazu, tak jsem ještě chvíli chodila kolem a fotila, následkem toho bylo že mi Zase došly baterky. Celý svoje úspory dám za baterky, věřili byste mi to? I. mě celkem naštvala tím že si s sebou vzala svojí kamarádku, kterou po pravdě moc nemusim. Viděla jsem jí sice asi dvakrát v životě a zase se mi potvrdilo že dávat na první dojem je docela chyba. Nakonec jsem měla ze setkání dobrý pocit, dotyčná se celkem snažila a já měla docela dobrou náladu a trpělivost. Doufám že i ona z toho měla lepší pocit. Stejně jsem celkem ráda že jsem je tak brzo musela opustit.
Další část dne, jsem strávila na Koblížkách s holkama. Mimochodem celej kulturák byl nacpanej třináctiletýma holkama a já si připadala jako na konzertu Haricha. No asi nikdy nebudu člověk co se vyžívá v davových histeriích konzertů, ale stejně byla sranda. Zvlášť pokud si vemete ty opravdu zvláštní předkapely. Ta první "spící kapela", která se opravdu nedá popsat slovy, ale spíš smíchem. No prostě no coment. Druhá, desetiletý chlapečci který s klidem zpívaly chrapláky Metaliky nebo Kabátů. Nemohla jsem.
Co jsem dělala v Neděli si nijak zvlášť nepamatuju. Jo vážně by mě zajímalo co budu dělat ve stáří. Asi jenom že jsem byla nakupovat a naprosto jsem vzdala snahu koupit tátovi něco normálního... Zas to skončilo u sprcháče a holící pěny, ono taky až se tatínek bude ke mě chovat slušně, tak může počítat s něčim jinym.
Pondělí. Pondělí přeskočíme, to je vždycky error na entou. Jenom zmínim to že mám dalšího nedosažitelnýho idola, teda ne že by jich bylo moc, jenom mě tak napadá že je to celkem smutný když si vezmete mý ideály a pak ty s kterýma reálně skončím. Říkejte mi romantický hrdina.
Tak dnes, začněme s tím že mě zas nevzbudil budík. Je krásné vzbudit se odpočatá a v dobré náladě a pak zjistit že už máte být hodinu ve škole, to krásné byla samozřejmě ironie, protože to naštvalo i takovýho ignoranta jako jsem já. A pak se ještě kouknout na mobil a tam tři esemesky: Kde jsi?
Ale i tak nebyl to úplně odepsanej den. No jak se to vezme... Než jsme se totiž dozvěděli jestli máme nebo nemáme ředitelský volno, chvíli to trvalo. Nakonec happy end.
O anglický konverzaci jsme se zas dívali na film, (nějaká pohádka s anglickými titulky), jenže známe to všichni z praxe, dívat se ve škole na film znamená buď spaní, nebo poslouchání hudby ze sluchátek nebo kecání občas přerušené napomínánim znuděné učitelky. Osobně si myslim že kdyby mi bylo pět a uměla bych anglicky, tak bych se na to možná koukala, ale teď jsem měla v plánu poslouchat a číst si a hlavně být hodinu v klidu. To mi nevyšlo, protože nudící se lidi jsou vážně zlo. Mimochodem N. mi řekla že je neuvěřitelné že mám na každej kec nějakou hlášku a že každýho setřu. No trochu jsem to tedy přeháněla... Proč se vždycky musim tak.. předvádět? Na jednu stranu jsem ráda že z každý dvojsmyslný narážky nezčervenám a nemlčim, ale tohle jsem asi trochu přehnala.
Když jsem šla ze školy tak mi zavolala máma a řekla mi tu veselou zprávu o M.Nic zvláštního vlastně u nás tak trochu klasika.
Doma je ta všudypřítomná skepse a deprese, že jsem se tak trošku nakazila. Ani nevím jestli spolu budem letos trávit Vánoce a to jsem se ještě před pár dny rozčilovala nad tím že nemáme doma žádnou vánoční výzdobu. Vždycky jsem je brala jako samozřejmost, něco co mi spíš leze na nervy a vůbec mě nanapadlo že třeba jednou nebudou nebo je vůbec nebudem slavit všichni. Navíc ještě hrozí že se budem stěhovat, co jsem vypozorovala už nad tím uvažujem docela vážně. Kdyby jste se mě zeptali někdy jindy, řekla bych že bych se odstěhovala ráda, jenže teď mě napadá spousty mínusů. Kromě dojíždění, třeba ještě jak moc by mi chybělo že pár kamarádů bydlí přímo tady, stačí pět minut a jsem tam a moc dobře vim jaký to je scházet se s někym kdo bydlí na druhý straně Prahy.
Co bych ještě řekla. Nenávidim náladový lidi! Vim že sama mám co řikat, ale když mě někdo nejdřív pomlouvá že mě nesnáší a pak si se mnou nadšeně povídá... Nenávidim falešný lidi!
A co ještě? Nenávidim nenávist!!
Tak co?? Neunudila jsem vás k smrti?? :DD
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Izobel Izobel | E-mail | Web | 21. prosince 2011 v 18:53 | Reagovat

Rozhodně neunudila, jak už jsem řekla, lbí se mi tvůj styl psaní, podle mě je to čtivé. A k nadpisu, máme u nás na gymplu takový vtip, je tam jeden fyzikář&matikář takový starý, protivný dědek ,co všem s radostí dáva pětky a jmenuje se Fic. Takže vždycky někdo prohrálasí: Až vystuduji matfyz stanu se matficem! :D

2 Bezejmenné Esko Bezejmenné Esko | Web | 21. prosince 2011 v 19:17 | Reagovat

[1]: děkuju :-) áha :-D ,pointa mi asi ušla, ale stejně mi to přišlo vtipný...

3 cassie. cassie. | Web | 4. ledna 2012 v 15:02 | Reagovat

Kup si nabíječku na baterky, když hodně fotíš,)) Myslim, že je to lepší. Hm, myslim, že vim kdo je M.;D Jo a řekla bych, že Izobel myslela jakože mat- matika, fic- jeho jméno)) Ale tos asi pochopila sama,D Jo a ten konec je nejlepší, nenávidim nenávist:D Pěknej článek'))

4 Bezejmenné Esko Bezejmenné Esko | Web | 9. ledna 2012 v 14:12 | Reagovat

[3]: Dobře, přemýšlim o tom už dlouho ;-) Ironie je že v poslední době nemám na nic vůbec čas a ani si nepamatuju kdy jsem udělala poslední fotku a kdy zas fotit budu. Tak kdo to je?? :-D
Já to pochopila, akorát v tom názvu není ta pointa,ale hláška je to hezká. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama