Earth is boring...

8. září 2011 v 18:45 | Bezejmené Esko |  anoing music in my head
Pokud nemáte rádi dlouhé články,vůbec to neotevírejte.

Tak jsem vymazala ten pokus o článek co jsem sem psala včera a píšu na novo. O čem že to bude?
Tak za prvé jsem se dneska rozhodla že začnu věřit na osud. Asi jsem divá když věřim na znamení které nám kdosi dává abysme se správně rozhodli. Anebo ne. Nebo si myslíte že člověk má svobodnou vůli? Od jisté doby o tom pochybuju. Taky někdy děláte věci, které jsou špatné a víte že jsou chybné a stejně je musíte udělat? Prostě nemáte na výběr. Já někdy ani nepotřebuju znamení abych věděla že je to chyba. Někdy je jich zas miliony... Aspoň nemůžu osudu vyčíst že mě nevaroval. Já to ale stejně musela udělat. Těžko se to vysvětluje,abyste nevypadal jako naprostý magor.
Je spoustu norem a pravidel jak se člověk při své rodinné,náboženské,finanční, výchovné, věkové, vzhledové, sociální... situaci choval že už prakticky nejde aby měl nějakou základní možnost volby. Lidi se občas podobaj robotům kterým někdo vevnitř přednastavil jejich zásady a rozhodnutí. Většina lidí o tom nemá ani tušení. Párkrát se tomu snažej vzepřít a pak se pohodlně usaděj a žijí si svůj předem určený život. Jsou tak pohodlný že s tím nechtěj nic dělat a nakonec jsou i spokojení. Vždyť co můžou dělat?
Vemte si například nějaký kolektiv lidí. Nejdříve se všichni moc stydí na to aby se nějak projevovali a potom zaujmou své pevně stanovené role. V každém kolektivu se najde něj. šašek co rozesmívá ostatní, pak borec kterého všichni obdivujou, pak outsideři, pak kráska po které všichni touží, nebo hodný jedinec co se rozdá ostatním, ikdyž z toho nic nemá. Pokud se nám ty role nelíbí, dobře, ale přetvářka nám dlouho nevydrží... "Život je jako jeviště a my všichni jsme jenom herci." Asi to není úplně ta přesná formulace toho citátu, nicméně je to pravdivé. Sakra, kolikrát už se já snažila roztrhat svůj scénář.
A když mám nějakou možnost,co myslíte že udělám? Samozdřejmě že zůstanu v té staré, protože tam je přece pohodlnějc. Jsem srab. A hodně velkej.
A už podruhý zasebou mi "osud" překazil jedno setkání. Nevim zda-li je to znamení že tam nemám chodit,nebo jenom zákon schválnosti. Což je mimochodem jedinej zákon který opravdu v praxi funguje. To je další věc. "Zákony jsou tu od toho aby se porušovaly." Nikoliv aby se dodržovaly. A zase jsme u toho, děláme věci ikdyž víme že jsou špatné. Prakticky řečeno to jak se ve škole učíme účetnictví nám v praktické formě bude úplně nanic, protože se to učíme tak jak se to má. Skoro u každého příkladu nám učitelka řiká : "Ale tohle normálně nikdo nedělá, to je jenom správně podle zákonů." Nebylo by pak skoro lepší aby nastala anarchie. Žádná pravidla??! Vždyť ani tohle nemůže v praxi fungovat... Tak proč se tedy učíme podvádět je špatné, lhát se nemá, nekuřte, nepijte alkohol... Proč? Když to stejně nikdo nikdy nedodrží... Že by aby jsme měli aspoň nějaké podvědomí o dobru a zlu? Aby nás v opačném případě hlodalo svědomí? Možná...
Fakt miluju lidi kteří se mě snaží znát. Pochopit moje duševní pochody. Pravda tedy že většina se o to ani nepokusí. Většina lidí má nulovou empatii, takže jim nedochází ani základní věci. Ale kupodivu jsem za to ráda. Nesnažte se mě pochopit. Já se o to pokouším už skoro sedmnáct let a ještě se mi to nepovedlo. Řikám jednu věc a dělám druhou. Neposlouchejte mě. Nemá to cenu. Ale pokud někdo cituje co si zrovna "myslím" a co zrovna "cítím", tak to už je pro mě opravdu moc.
Třeba moje matka. "....no ona si myslí že jí něco utíká a že musí všechno dohnat a jí ty lidi ani nějak nezajímaj..." (Náhodně slyšenej rozhovor s její kamarádkou.) :D Tvl, jak ona může vědět co si myslím a co chci?? Ona si vůbec myslí že každýho zná a každýho odhadne, jenom proto že pracuje na psychiatrii a nastudovala nějaký knížky. Myslí si že se každýmu dá vymyslet diagnóza a tím s ním skončit. Vždyť je to jenom jeden pohled. Jak nás asi vídí on? Nemůžeme říct: "Ale on je ......(blázen). " Každej člověk má svůj problém, včetně jí. Lidi se nedělí na blázny a psychiatry...
Když už jsem tak skvěle začala s rodinou, tak zmíním ještě otce. To je také příklad s velkým pé. Má v sobě jakési silné uvědomnění si že je normální. Když to slyším,musím se jen smát. Myslím že pokud by se lidi dali dělit na normální a nenormální, on by k těm prvním určitě nepatřil. Je to takzvaný majitel pravdy. Zná totiž jenom jednu, tu svojí. Jeho životní poslání je jí neustále lidem vnucovat. Když jí nechápe je to debil. Když se mu pokusí vnutit tu svojí je nenormální. Jednoduchý systém že? Pokud se jedná o jeho názory žije ve středověku, pokroková společnost je mu trochu cizí. Třeba pokud jde o lezby a gaye. Pro něj jsou to zvrhlíci. Vtipný... Zvlášť pokud jde o lezby, holky u kterých nemá šanci. (stejně by u nich šanci neměl :D) Zmínila bych i něco dalšího,ale už takle by mě zajímalo kdo to přečtě. Chce to hold volný večer. Ale pomohlo mi to... Neskutečně.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Laithé Laithé | Web | 17. září 2011 v 23:42 | Reagovat

Vypsat se, to je úžasný relax. :) Lidi se nedělí na blázny a psychiatry - moc krásně řečeno. A celkově nemůžu nesouhlasit.

2 Bezejmenné Esko Bezejmenné Esko | Web | 18. září 2011 v 12:24 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama